Chovatelská stanice čistokrevných morčat - Jezerka

Malé focení malého morčátka :o)

Představujeme nejmladší přírůstek do Jezerkovské rodiny a tím je synátor šeltičky Granniny Jezerkové a šeltiáka Vulkana v. Kleinen Olymp, trikolorní Quenetian Jezerka. Je srandovní a má se čile k světu, tak ať si prožije krásný živůtek :)

Letošní Holandsko – Champion Show Utrecht 20. – 22.1.2011

I letos jsme neodolali a vyrazili se potkat se známými tvářemi na první holandskou výstavu konanou stejně jako vloni a předloni v Utrechtu. Je to kus cesty, ale stojí to za to. Výstava začíná ve čtvrtek, kdy se klasické posouzení a katalog si můžete koupit až v pátek přes den, ale za to komplet se všemi oceněnými zvířaty a s jejich bodovým ohodnocením :o)

Výstava letos nebyla na tom stejném místě jako vloni a předloni, ale kousek pod Utrechtem, název mi vypadl, ale bylo to tam prostorné a velké, dříve byla komplet všechna zvířata “v přízemí”, tenhle objekt měl i své první patro, dost prostorný balkon na který se dalo buď klasicky vylézt po schodech nebo jste se mohli svézt jezdícími schody, pohoda :D asi to tak mají pro starší pány z řad chovatelů, ale velmi posloužili i mládeži, tedy nám :D

Morčátka byla nahoře na patře a klecí bylo ale minimálně o polovinu míň jak vloni, což byla veliká škoda, těch plno morčat bylo hodně atraktivní, letos jsme tak ze zajímavých zbarvení odhalili jen tedíka v magpie kresbě a lila dalmatina, ten byl obzvlášť nádherný, moc pěkné morčí :o) dlouhánů bohužel jen jedna řada klecí, sem tam peruánce, sem tam texel, sem tam šeltie, coroneti, merina… ale vše se dalo na prstech počítat, o to větší ale to byli krasavci, to zase ano. I při pár zvířatech se dá udělat velká konkurence a kor, když se sejdou Dana Jansen a Jan Schop spolu s dalšími, které ale zase tak moc neznáme, ale tihle dva, vlastně tři, protože k Daně patří neodmyslitelně její partner Theo, patří rozhodně mezi ty, jejichž zvířata jsou poznat takřka na první pohled :o)

Přivítání od tamních nás nadchlo a úplně z té celé únavy probralo, když se k vám “vrhají” s přátelským a totálně halasným pokřikem tihle všichni a následně i sama Anneke V. Slik, tak to je to, proč za to stojí tam jet. Připadáte si tam totiž už ne jako cizinci, ale opravdu jako kamarádi a máte krásnej pocit u srdce. Strávili jsme na výstavě celý pátek a mohli tak sledovat o co se vlastně Dana Jansen chovatelsky snaží, vloni se “uznávali” trikolorní coroneti a letos to byla červeno – bílá merina. Merino vůbec nemají ve Standardu a musí se tudíž prochovat, něco jak náš B standard. Danu stojí za to pozorovat u příprav, je profík a jak chová dlouhány a hlavně je vystavuje už leta, je radost na ní koukat, jak morčíci sedí a nechávají si vše líbit bez jediného prchání kamsi, Theo ví přesně co dělat, no jsou perfektně sehraní :) Náš den s nimi nekončil na výstavě, ještě když jsme byli doma, tak nám Dana nabídla, jestli bychom chtěli vidět jejich dům a chov no a odmítněte takhle vřelou nabídku :) A tak se po zakončení pátečního výstavního dne, kde výstaviště navštívila sama holandská královna a všude pomalu, ale jistě vypukával lehký zmatek z velmi očekávané tak veliké královské návštěvy, razilo vyjet do domu k Daně a Theovi.

Návštěva je pro nás zase kousek něčeho víc, oba se opravdu hledali až se našli a skvěle se doplňují. Dana je neuvěřitelný živel, dáma s velkým srdcem a velkým hlasem :D a Theo má ohromný smysl pro vše, co spolu dělají a ještě pro víc. Mají spolu nejen vynikající chov, ale velkou láskou Thea jsou ptačí dravci, představeni nám byli všichni a Ondra neodolal, navlékl nabízenou rukavici a všichni mu trůnili na ruce, taky fajn zážitek :o) nj, pro někoho dennodenní řehole, pro někoho úžasná zkušenost :) já se držela spíš chlupáčů a obdivovat sem je musela všechny, to nešlo jinak, ale ono to je vidět i na jejich web stránkách, kdo by odolal :) A ještě se musím zmínit o tom, že někdo má doma psa, třeba tak jako my a někdo má doma sovičku :D tím mám na mysli roztomilé stvořeníčko, které má své místo v obýváku a je doma za totálního mazlíka :) taková miniaturní sovička, co si dokáže hlavu ukroutit, jen aby viděla paníkům přes rameno a nechá se nesměle drbkat i od nás :) jmenuje se Keiko a když je láska k dravcům velká, tak takovéhle stvořeníčko je ideál :D

Sobotní den byl ve znamení zakončení výstavy a předání nám morčinek, čtyři chlupáči jeli s námi, ale ne k nám, my jsme letos byli velmi skromní a u toho zůstalo. Domluveného jsme měli jen dvě morčátka, jedna samička nedopadla, protože z červeno – bílé kudrnaté slečny bez vírků se vyvrbilo merino a tak zůstala doma a druhé morčátko ale naprosto předčilo naše očekávání. Šlo o červeno – bílého texlíčka z chovu Jana Schopa, protože na něj prostě nedám dopustit a morčík nás nadchl. Samec měl širokou hlavu a klasické rozložení, vynikající stavbu těla, dobrou srst a celý byl jedním slovem perfektní. Byli jsme spokojení a nadšení.

Celý náš výlet byl protkán i výlety po Amsterodamu, celou dovču je třeba si řádně užít a pořádně se utahat :) Bydlíváme stále ve stejném hotelu, takže i to je velmi příjemné a jelikož tam jezdí také rok co rok Andrea a Martin Kroftovi, letos jela i Timejka, tak pokec je také zajištěn, prostě prima, opravdu moc prima výlet.

Morčátka přečkala jednu noc na hotelu a my vyráželi v neděli dopoledne zpět do Čech. Cesta zpět vedla tradičně přes Lipsko, kde máme Andreu Illmer, dalo se kafe, dortík, pokec a ukázka morčinek, Andrea nám do party převozivších předala další jednu kudrnku, která frčela do budoucna na Moravu a následně na Slovensko. My si příjemně odpočinuli a další zastávka už byla doma. Morčinky se přestali kodrcat a začali hnípat a odpočívat, doma vše v pořádku a velké díky patří Radce Machové, která je naše záchrana v případě odjetí kamsi a i na nás čekalo malé trikolorní překvapení. Porodila samička Grannini a to je jednoho samečka, dnes dostal jméno Quenetian a uvidíme co mu bylo dáno do vínku. Táta samec je s konečnou platností náš nový Vulcan v. Kleinen Olymp, červeno – bílý šeltiák, malý ale nemá z táty skoro nic, z maminy taky skoro nic, ale je celý jeho děda, táta Grannini, Friedolin v. Kleinen Olymp, jsou skoro jak přes kopírák. A jsem moc zvědavá, jak poroste a jaký bude :)

Jediná a dost zásadní špatná věc se stala v pondělí večer a zase nás to srazilo lehce zpět. Nového MaJase jsme ubytovali a tvářil se po té cestě tak jak ostatní, unavený, ale nic zásadního se s ním nedělo, jenže v pondělí večer, když jsem přišla z práce domů a chtěla se kudrnáčem pokochat, tak na něj sahám a on už nežil :´( … Co napsat víc, zřejmě to jeho srdíčko neuneslo, ležel ani ne nějak svalený nebo schoulený, prostě vegetil na břiše a měl i nožku vytaženou za sebe dozadu, jako kdyby opravdu odpočíval… veliká, převeliká škoda takového morčátka. Psát další a další věty o veliké ztrátě nemá cenu, kdo tuší, jak se asi člověk může cítit, když se mu něco takového stane, tak to stejně vycítí a dalším to nemá cenu vysvětlovat. Prostě smůla smůlatá…

Takže tím skončil náš letošní výlet do Holandska, který se jevil tak dobře a byl pro nás dalším důležitým krokem v chovatelství. A brzo snad dodám fotky, alespoň něco, i když jich moc není.

Fotky :)

V týdnu vznikly další fotky a tentorkát se stali objektem našeho focení babuša Alabama Chalet de Cobaye, jediná a poslední černo – bílá šeltie u nás, 5ti letá dáma vynikajícího chování a povahy :o) Další je naše krátkosrstá hlaďanda labrunka Marsyas Orianna Eris, úžasné a milé stvoření, které plní naprosto mé očekávání :) a poslední je sameček červeno – bílé šeltie z Kleinen Olympu, který nám konečně tak nějak zarostl a je tak trochu už k focení :D ale stejně je to pořád strašidýlko, no uvidíme co se z něj vyklube :o)))

Dnešní krásné překvapení :)

Před časem jsme k sobě vzali na krytí samičku červeno – bílé šeltie Máju Jezerku, krásku z našeho chovu po Cremě v Holkenbusch a L.R.Dwarfovi, která patří Martině Smolkové, ch.s. LadyAnn. Výběr samce byl jednoznačný, Martině se líbil Quintilius v. Gotenholz a jelikož to byla výborná volba, nebyli jsme proti a po Speciálce spolu začali tihle dva bydlet. Spojení bylo velmi slibné, Martina s Májou vyjezdila Šampiona a Quintík dosáhl jak na Šampiona, tak i na GrandŠampiona, říkali jsme si, že miminka by se povést opravdu mohla a krevně na sebe také tihle dva velmi dobře sedí, no a … a povedla :)

Quinty nezklamal a tak Mája dneska ráno přivedla na svět tři miminka a co je nejlepší, tři holčičky :o) Quinty totiž umí jen samé samičky, se Zombicí když se narodila Adush, tak byly také tři sestřičky, s Rubinou se mu to povedlo také, to byly dvě a teď s Májovkou tři holčiny :) No, nestěžujeme si a panička Martina také ne :D

Holčičky nemají ani jedna zálomek a všechny jsou ve výstavním poměru barev, ale to je jen vždy začátek všeho. Jedna má malinko trable s očíčkama, ale mastička to zachrání a za chvíli bude koukat na svět jako sestřičky :)

A tohle jsou oni – combinatie Jezerka a LadyAnn  poprvé :o)

Holčičky nejsou na prodej, ani jedna :)

Aktualizace plánovaných odchovů

Až jsem se zhrozila, kolik toho je. Kryjeme mladé samičky, prvničky, u nich jsou spolehliví samci, kteří většinou nakryjí na první říji, dál starší samičky, které rodily naposled někdy kdysi, ale jelikož tloustnou, je čas je trochu pozlobit a připomenout jim mateřství, dál samičky, které jsme si na podzim dovezli, ale u nich zase máme samce, který si vysloveně vybírá koho a kdy nakryje, je to s ním těžký a na dlouho, ale časem se dá cokoliv změnit, dál zkoušíme naklonovat Emílka a jelikož mu partnerku dělá Noona, krásňoučká texlička, tak by se to podařit mohlo a stejně tak jsme k němu dali i Rubinu, jak je v té své červené tak tmavá, až nám to přenášela na děti a jelikož miminka její dcery Sheevy s Emílkem nedopadla tak jsme si představovali, Rubina nám to snad vynahradí.

Zatím je to tam jen rozepsané, časem přidám i fotky morčátek, přeci jen je to pak takové hezčí na zkouknutí. Čekáme vlastně všechno co chováme, šeltie, coronety a texlíky taky, kombinace jak červeno - bílé, tak trikolorní, ale nejvíc, nejvíc ze všeho si přeju, abychom nepřišli už o žádnou samičku právě kvůli březosti nebo porodu, protože to mě ubíjí nejvíc..

Každou chvíli by nám měla porodit Mája, otevřená je až až, tak snad to dopadne, těšíme se nejenom my, ale i panička Martina, tak to se přeci podařit musí... :)

ANKETA - ANKETA - ANKETA !

Zase jsme si něco vymysleli :o) to, že v roce 2011 si chceme zopakovat pořádání Dlouhosrsté výstavy, v tom už máme jasno, ale cestou v autě do Holic nás napadla myšlenka pozvat zahraniční posuzovatele a rovnou dva, protože bychom chtěli navýšit i počet klecí a to na minimálně 140. Letos by to tak podle přihlášek vycházelo, plno lidí bylo na čekací listině a nedostalo se na ně, ono 80 klecí je holt taková akorát výstava a jelikož s jídlem roste chuť a výstava se líbila a je o ní zájem, tak bychom to chtěli zvednout ještě výš a připravit si, pokud to jen trochu půjde, zahraniční posuzovatele. Míříme jak jinak než do Holandska, jeden z posuzovatelů by byla již známá a hlavně námi dvěma moc oblíbená Anneke Vermeulen Slik a druhého posuzovatele bychom rádi Jana Schopa, který je zodpovědný za velkou část Combinatie MaJa a také může posuzovat A standard. Posuzovalo by se podle Evropského standardu, podmínky by byly stále stejně přísné, ale zdražili bychom klecné a zápisné. Nám by se navýšil rozpočet o cenu letenky pro oba plus bydlení a samozřejmě posudečné, ale je to šance na velkou akci, kde se získá plno informací od vynikajích "učitelů". Takže - co vy na to? Má cenu se to takovéhleho podniku pouštět? :) My na to morál máme a rádi to uděláme, myslíme si, že to bude další velký přínos pro chovatele dlouhánů a i prima pokuk pro příchozí, kteří se budou chtít něco dozvědět. Problém by nejspíš nebyl i přenášení web kamerkou, ale to jsou už detaily, které se dají domazlit, na vše je relativně dost času :o)

A proto prosíme, zahlasujte dole, uděláme si z toho trochu představu, díky :)

PS: zatím to dle výpočtů vychází na 100kč klecné/1 zvíře plus 150kč zápisné...

Krásné Vánoce všem :o)

Z celého srdce vám přejeme příjemné a klidné prožití Vánočních svátků, hodně pohody, lásky a aby se vaši lidé s vámi cítili nejvíc nejlíp :) a hlavně - užívejte si vše bez shonu a stresu, Vánoce jsou přeci jen jednou za rok a už jen proto to stojí vše za to.. Šťastné a veselé :o)

Malá, úplně jiná, ale naše :o)

Nechala jsem se unést a zamilovala se. Objektem mého zájmu se staly webové stránky z Medového Újezda a to konkrétně jedno ušaté, malinkaté a krémové stvořeníčko :o) A když jednou Bára poslala světu vstříc fotky právě narozených miminek, tak tam byla a já jí prostě musela mít :o)) Sice úplně jiná, ale děsně roztomilá a hlavně – krásná v typu a kouzelná :)

Mluvím o malé morčince, kterou jsem si dneska přivezla z ch.s. Marsyas, krátkosrstá, hladká, krémová Marsyas Orianna Eris. A protože morčí z Marsyasu jsou přenádherní v typu a kusani a jelikož komunikace s paní Matějovcovou byla vynikající, volba byla jasná :) Malinká bude u nás jako naše mazlinka, nechceme začít chovat hladké krémáky :D jen mi tohle stvořeníčko učarovalo a tak jsem tuhle holčičku potřebovala mít doma, nutně :)

Fotky zatím nemáme, tak sem si dovolila použít fotky z alba Báry na králíkách a jedna fotka je přímo z webu Marsyasu - http://www.marsyas.eu/, děkuju za svolení ke zveřejnění :o)