Chovatelská stanice čistokrevných morčat - Jezerka

Adush Jezerka stihla dnes v noci porodit mimča, máme Gčka :o)

Adush mě převezla a porodila ještě dnes, myslela jsem, že až na další říji, ale vše je dobré a na svět vykoukla dvě mimča. Tatík je červeno – bílý texel (Šampion ČR a GrandŠampion ČR) MaJas Emilion Tricky, mamina se pyšní těmi samými tituly a těmhle dvoum červeno – bílým morčinám se narodili trikolorní prckové :) to, že po Emílkovi budou trikoloři by mě ani ve snu nenapadlo, v rodokmenu má jen jedno jediné černo – bílé morče a to ještě kdesi vzadu, jinak vše až do někam červeno – bílá texlí linie.. nj, člověk míní, genetika mění :) Mimča jsou sameček a samička, bráška a ségra, oba s poměrem barev, rozložení dáme s odřenýma ušima, kdyby se nehrálo na “co na pravé, to na levé”, tak je to paráda, ale bříška mají oba prckové supr :)) ale i tak je to nádhera, konečně pro mě další naděje na světě, trikolorní poměrová mláďata a od tak vynikajích rodičů, jááásááám :)) teď už jen budu potichu sledovat jak nám porostou a budu si toužebně přát, aby ten typ a kudrnatá srst tam byla, o stavbu se u nich nebojím, tak snad se moc neseknu..

A jdu chrnět, fajn zakončení celého parádního víkendu :)

Tak :D a začínám opravovat, jedno mládě je šeltie, včera v noci jak byli ještě mokří... no jo no :)

Ale co je naprosto parádní, do rána stihla porodit i Rubina, kterou jsem v noci hlídala, aby nepomáhala víc než je zdrávo, protože termín měla mít stejný a začala rodit o hodinku déle než Adush a porodila tři krásné prcky, ona v pořádku, mláďata taky a i od Rubiny je tam ovečka, ale pořádně na všechny koukneme večer, práce je holt práce, té neutečem :(

A večer je všechny snad stihneme nafotit :)

Výstava Louny 10.9.

Tak jsme konečně taky vyjeli letos jinam, než do Prahy :o)) Konečně nám vyšel čas a i morčátka se doma nějaká sešla, že stálo za to někam si vyjet a my tak zamířili v sobotu ráno do Loun. V Lounech jsme byli i vloni a celá výstava je součástí velké akce Člověk v přírodě, které se účastní plno vystavovatelů i králíků a okrasných ptáčků, probíhá tam agility a nechybí ani koníci, na kterých se můžou svézt děti. Všude plno stánečků, prodejci burčáku počínaje přes různé chovatelské potřeby a keramiku a rostlinky a kšandy a tak, medovinou konče :)) k vidění toho byla spousta a šance, jak tam nechat plno peněz byla taky velká :)

Výstavu garantovala Jarka Minaříková a vše bylo prima. Vyrazili jsme s pěti morčátky, čtyři kudrnky a jedna šeltička. Obě Adimero krásky, Touch of the Sun i Touch of the Moon, dál texlička Bella Happy Cavia a poslední z kudrlin jel jako náhrada, vyměnila sem Elloise H.F. za mlaďase MaJas Miku, který je víc jak měsíc na samotce a poměrně solidně obrůstá, tak proč to s ním nezkusit. Za šeltičky jsme vzali Eternity KindRed Spirit pro zjištění, jak dopadne v Českém standardě.

Posuzovala Petra Švarcová, skinečky Denisa Vítková a mazlíky Aneta Raušová. Šeltiema se začínalo a Kinduše obhájila body od Jana Schopa, dostala opět 96, kde 2,5 bodů bylo dole za barvu a mě to moc potěšilo, protože to zásadní bylo na výbornou. Jsem za ní ráda čím dál víc, když tyhle body má i od českého posuzovatele, je to jedním slovem paráda.

Adimero Touch of the Sun :) na pohled je fantastická, parádně v srsti, s výborným rozložením barev, nadějné kudrliny po celém těle, názor na ní jsem čekala docela netrpělivě :) Nicméně Petře neuniklo, že jedno ouško je trochu jinak než druhé, že stavba není úplně bez chyby a že v jednom uchu se schovalo něco, co tam fakt večer předtím nebylo a že barva také není na plný počet :o)) takže jsme obdrželi 96 bodů jen to fiklo. Nicméně, tři věci z toho dokážu ovlivnit, tak snad to příští týden dáme líp :)

Adimero Touch of the Moon, sestřička tentokrát favoritku převálcovala o půl bodu, tedy 96,5 bodů, vyhrála Nejlepší merino a v následném rozstřelu se líbila o fous víc a vybojovala nám tak Nejlepšího dlouhosrstého juniora výstavy. Obě holky nezapřou, že se povedly, obě frajerky :)

Bella Happy Cavia – Belinka je válec ve stavbě, parádní ve svém věku pár měsíců, chybiček se sešlo taky pár a nebýt opět půl bodíku v kondici, měla by 97. Takhle jsme odešli s 96,5, které jí vynesli v rozstřelu na 2. místo v plemeni ve spojených třídách, což rozhodně také není špatné a při konečných rozstřelech o nejlepší baby dlouhánů se prosadila nejlíp jak mohla a vyhrála. Bella byla tak oceněna i Nejlepším dlouhosrstým baby výstavy :)

MaJas Mika – prcek byl ohodnocen 96 body a příjemně překvapil. Bydlel od začátku s dalšíma klukama a dostával trochu čočku a odnášela to nejen srst, něco přes měsíc je na samotce a tak jen na zkušenou. Žádná výrazná srážka se nekonala, jen opět ten blbej půl bodík v kondici :o)) Je to ale taky frajer, nadějnej prcek.

Největší střevo jsem já, aby tři morčata dostala srážku v kondici, to se mi snad ještě nestalo :)) Je to prostě znát, že jsme letos nikde nebyli a morčouni nejsou tak připravení, jak kdyby jezdili co měsíc někam. Ale na přístí týden vím co vychytat a jestli to nezlepším, tak mě asi budou omejvat :))

Za moc krásné ceny velice děkujeme a i Báře, které jsem uzmula z cen ledový salát, za což se omlouvám zas a znovu :D díky za takovou loajálnost s nenažrancema jako jsem já :))) Moc se nám tak líbilo i kdychom nevyhráli, bylo tam fajn.

Fotky uděláme zítra, dneska jsme si vyjeli za Falíkem na pastviny, cestou nabrali kukuřici morčíkům a nechce se nám tak dělat nic :)

Fajn nový týden všem, zítra jsem tu zas :)

Na světě jsou další miminka :o)

Dnes nám porodila přesně na termín trikolorní šeltička Jamboree Jezerka, tatík mláďat je trikolorní šeltiák Nottingham Jezerka. Na svět vykoukly dvě holčičky, obě sice nevýstavní, ale krásné a velké a obě tříbarevné. Jedna je texlička, druhá šeltie. Šeltička s brindlem na zadku s červenou hlavou a texlička je ukázkově černá – bílá a kolem hlavy má sem tam prsknuto červenou, aby nebyla jen dvoubarevná a ještě jen černo – bílá, tak aby se teda neřeklo, když rodiče jsou trikolorní a když ty černo – bílé skoro vůbec doma vlastně nemáme :o))

Všichni jsou v pořádku, holčičky se budou jmenovat Funny Princess Jezerka a Funny Sheep Jezerka :)

Další, kdo by měl přivést na svět prcky je spolubydlící Imagine Jezerka, kde tatík je ten samý samec a pak o něco déle šeltička Grannini, Adush a dál ještě Rubina, tak snad vše dopadne dobře.

A o víkendu se konečně chystáme na výstavu, taky někam už jedeme :o))) letos to bude poprvé, co vyrazíme někam jinam než na Toulcák, takže si konečně nadávkujeme trochu toho výstavního adrenalinu, těším se :)

Rostou :)

Konstatuju, že úplně před očima :) Krásně prosperují, meriňák je na 250g, šeltiák mu šlape na paty a coroholčina je 220g, za týden jim je měsíc, takže úplně tak akorát. Fotky mají z víkendu, za chvíli vyrostou a pak zbudou jen ty obrázky..

Dneska si jedna moc milá paní Alenka odnesla dvě morčátka, vydala se pro dvě holčičky, ale odešla zaláskovaná do Ovečka, takže náš poslední potomek po Zombici našel nový domov a s ním i texlička Bella, u které jsem se pořád rozmýšlela co a jak, až se z ní a ze sestřičky staly morčecí slečny, kde Babble zůstává a Bella je tak Ovečkovou nevěstou :) přejeme spoustu spokojenosti a na případná mláďata se moc těšíme, hodně štěstí :)

A alespoň tedy fotky, aby nezůstaly někde v archívu.

merino prcek Ewe Boy Jezerka

šeltiák  Enjoy Jezerka – bude na prodej

coromrně Enya Jezerka

a to je dneska zase všechno :)

Opět červeno – bílí :o))

Dnešní focení se neslo skoro v duchu kudrnatých, kde se musím podělit o moc pěknou srst holandských MaJas, malé Olivie a Miky, kde teda Olivka má hodně navrch. Oba dva jsou dubnoví, Mika je celkem fajn ve stavbě, ale mohl by být lepší, ne že ne a Olivka je drobek, ale takové roztomilý drobek, kouzelná :) Mika má v necelých 5ti měsících 820g, nezdá se, ale líbí se mi. Sice je na něm znát, že vyrostl mezi klukama, oddělený je zatím necelý měsíc, tak začíná být i v chlupech celkem kompaktní, no pojede se ukázat na některou z výstav a uvidí se.

Samička MaJas Olivia

klukan MaJas Mika

a ještě sem musím dát texličku Elloise Hopeful Farm, ta má jedinou vadu na kráse a tou je ožužlávání si srsti, sotva jí to doroste, tak se prostě musí zdokonalit, o trochu, ale musí. Ale je taky frajerka, ne že ne :) fotky jsou dělané několik hodin po koupání, kdy byla ještě trochu vlhčí, fénovat jsem jí nechtěla. Když má srst úplně suchou, dělají se jí spirály jako Olivce a Mikovi, což mě dost okouzluje a naplňuje, tak snad se taky něco takového narodí u nás :))

A pak mám ještě fotky jedné coronetky a je to trikolorka, takže nadpis vlastně kecá :o)) a tu sem dám taky, protože se mi líbí a časem upřesním, o koho jde :)

Toť vše, fajn týden všem :)

Naše nová kráska – ADIMERO TOUCH OF THE SUN je doma :o))))

Byla to utopie jí mít. Byla na pevno zamluvená a po jejím famózním úspěchu na pražské Speciálce to byl ještě víc nedostupný sen.. To, že nám Matt nechal sestřičku Moon byla a je paráda, je to krásná morčinka a kdo viděl Sun, tak musel uznat, že i ta by rozhodně stála za hřích :) A tak jsem podpořena Lenkou přeci jen ze srandy Mateusze oslovila, že kdyby náááhodou, tak moje nabídka je… a když na férovku, tak na férovku a že jí prostě chci… A Matt s opravdu lehkým smíchem, že ani náhodou, že je opravdu na pevno zamluvená a pojede na Ukrajinu.. A minulý týden přišla zpráva, že mega rozhodnutí padlo a Sun může být naše :) Vše se domluvilo a dnes jsme si jí přivezli. Výlet do Katowic byl poměrně teplotně náročný, v Polsku v Katowicích skoro 35°C, na Moravě to samé a v Čechách 11°C a nepřetržitý déšť. Vše ale dopadlo na výbornou, kráska je doma, baští a odpočívá.

A těm kdo jí neznáte, tak samička je letošní březnová texlička červená – bílá po mamince trikolor merino Zara Hopeful Farm a po tatínkovi červeno – bílém texlovi Adimero Impossible Boy. Sun obdržela na letošní Speciálce 98 bodů od Jana Schopa, vyhrála tak Nejlepšího texla juniora, Nejlepší dlouhosrsté morče junior, Nejlepší dlouhosrsté morče celé výstavy a ještě Nejlepší morče zahraničního vystavovatele. Bomba :) A máme jí a i její sestřičku merinku Touch Of The Moon, opravdu nejsem maximalista :o))

Tak snad se jí u nás bude líbit. A ani nemusím psát, jak nás těší důvěra, kterou u Matta máme a tak mu patří velké mega díky za vše. Za příjemně strávený čas dnes s ním a s Pawlem a za všechny tři morčinky co máme doma. Mateusz, I would like to say a big thank you for such a great animal and your decision.. I´m very very happy :o)))))

Jen tak :)

Všem vřele doporučuju, kupte si klimatizaci, je to s ní vše u těch morčat daleko snazší a všem je nám hej :)

Nejnovější událostí u nás je porod Kačenky, které se povedl jedináček – Lenko, měla si pravdu :)) – bohužel ho ale nejspíš zalehla a prcek tak nepřežil. Krásně očištěný pucel ve výstavním poměru barev, nj, co naděláme, ale Kačenka vitální a v pohodě a protože hodně latovala a mléko jí vysloveně teklo, adoptovala dva E prcky kluky od Oyi a stará se teď o ně. Moje snaha byla dát jí s Oyinkou dohromady se moc nezdařila, Katarina je velice přísná na všechno dospělé ve svém pohlaví kolem sebe, což jsem se přesvědčila už několikrát a tak Oya málem přišla o děti všechny, protože Kačenka je okamžitě adoptovala všechny a Oyu vysloveně vyháněla… a než, aby Oya přišla stresem o mlíčko, nechali jsme jí coronetí holčičku a dva klukany živí Kačena :) Kačka je veliká a silná, Oya je taková akorátní a menší, takže je podle mě spokojenost na všech stranách. Prospívají všichni, Kačenka je v sedmém nebi a klukani řádí, k Oye jsme přidali mírumilovnou Wally a její trikolorní Doodlinu, aby holky vyrůstaly spolu a to bylo ok a samičky se sžily bez jakýchkoliv problémů. Kam ale jednou přiřadíme Kačenku by mě opravdu zajímalo, venku, když nechávám holky proběhnout tak nahání všechno kolem sebe a je slyšet jak cvaká a povídá až vedle do pokoje, vysloveně jí dámská společnost naprosto nesvědčí a řekla bych až vadí… uvidíme.

Na řadě s porodem máme až za nějaký čas šeltičku Jamboree a i její spolubydlící Imagine, obě holky jsou trikolorní a obě mají jako partnera taky trikolora a taky šeltiáka Nottinghama, tak tam jsme teda hodně zvědaví, co se namaluje :) To zase bude překvápko :)))

A kdyby se ochladilo, vůbec by to nebylo špatný :) 

12. Speciální výstava morčat

Speciálka je pro nás asi nejzásadnější výstava v roce a proto se snažíme pokaždé ukázat to nejlepší co doma máme. A letos nám to nevyšlo :D celou sezonu nestíháme a tak i tahle výstava pro nás znamenala být sice v roli vystavovatele, ale jednoho jediného morčátka a to ještě importu a to nám doma běhá tolik krásných Jezerčat :)) No ale holt, někdo nemá srst, jiný by sice mohl, ale nezdál se mi a tak, když sem to vše probrala vidlema a přeskupila si v hlavně kdo by nás mohl reprezentovat tak, abych i já byla spokojená, vycházela mi z toho dvě morčátka. Vulcan v. Kleinen Olymp a Eternitys KindRed Spirit. U Vulcana jsem podcenila přípravu a tak se mi spolu s jeho pomocí povedlo, aby šeltiák přišel o poměrně silný pramen a ambicím v tu chvíli byl konec a tak zůstala mladinká švédka. A i když je na české poměry světlejší, její stavba a typ a kvalita a hustota srsti je moc dobrá, tak jsme to riskli a jela tedy jen ona. Než brát dalších xy morčat, která by nemusela dopadnout, radši postavíme jedno pořádné a ať to stojí za to.

Posouzení morčiny Janem Schopem pro mě bylo dost zásadní, psala jsem tu o něm mnohokrát a tak nebudu rozebírat, jak moc je pro mě důležitý. Jeho posouzení dlouhosrstých morčat je pravdivé, ví co má pod rukama a při posouzení nebyl skoupý na slova, takže se dalo opravdu hodně co odposlouchat a jako bonus se překládalo do češtiny, takže i pro míň zdatné to bylo v pohodě poslouchatelné. Naše malá šla na řadu až někdy odpoledne a vysloužila si moc pěkný posudek, který by jistě byl ještě o něco lepší, kdyby nedostala srážku 2,5 bodu za barvu. Čekali jsme to, o barvu nám u ní opravdu nejde, proto jsme si jí nepřivezli :) ve všem ostatním to bylo parádní, Jan superlativy nešetřil a to podstatné ona má a Jan to dokázal vypíchnout. Každého potěší, když se o jeho morčeti vyjádří posuzovatel pochvalně a my tím, že jsme prezentovali Eternitys, tak jsme šli docela na jistotu. A opravdu ano, dají se poznat, Jan se nás přišel zeptat jestli je to ona.. nj, tak třeba někdy za pár let takhle někdo pozná náš chov, ale obávám se, že fakt asi ne :o))))

Malá byla ohodnocena 96body a umístila se v rozstřelu s dalšíma dvouma bejbinkama jako třetí nejlepší baby šeltie :) První a druhé místo bylo jasné, tam to ovládla Vladěnka Fidrmucová se svou zlatou agutkou, která i u nás na Dlouhosrsté výstavě vyhrála BIS a druhá skončila moc pěkná šeltička od  Mateusze, v typu, v barvě, v srsti, parádní konkurence. Naše malá naprosto splnila moje očekávání, že stála “na bedně” a jsem na ní ještě pyšnější, ale kdo by nebyl…

Další dny byli pro nás o pomoci s koordinací výstavy, tedy hlavně pro Ondru, já jsem letos vybruslila tak nějak ze všeho dobře a nic mě neutahalo a neunavilo a tak jsem si vše dokázala užít maximálně. Setkání s plno fajn lidmi, sobotní grilovačka, focení morčátek po posouzení a ještě stihnout být i v práci, ale hlavně co pro nás bylo jedna ze zásadních, byla nedělní návštěva Jana s Bertusem u nás doma. Jan byl na náš chov zvědavý a neskromně musím říct, že jsme ho překvapili tím, jaká morčata nám doma běhají. Zajímal se hlavně o rodokmeny a tak dostal celý seznam k dispozici a jen áchal a povídal – tohle znám, tohle sem měl, jéé a tohle bylo takové a makové a po tamtom byla takovéhle mláďata a jéé, vy máte samici po tomhle parádním samci, tu musím vidět, ten byl… a pak taky došlo na to, že – a co je tohle za morče, to je sice psáno jako od nás z chovu, ale takové se nikdy u nás nenarodilo :D :)) a tak, takže jsme se opravdu pobavili a Jan se utvrdil v tom, že v Německu se s PP občas poměrně podvádí a píší se morčiny tak nějak jak se asi hodí nebo nevím :)) u několika morčat jsme slyšeli, že proč jako nejsou na výstavě a moje kritika, že přeci tenhle pramen je jinak nebo že něco jiného, na to byl odpovědí jen úsměv, že jsme opravdu velice kritičtí a našlo se dalších pár morčat, které by i Jan s přehledem umístil u sebe v chovu. Mohla bych pokračovat, ale to bych psala další a další odstavce a to se mi nechce, protože stejně je to každému putna :) Nás tahle návštěva naprosto “nakopla” kudy kam, i když cestu máme a tak jen rady, jak se ještě víc usměrnit nebo o co se pokusit. Každopádně hodně zajímavá zkušenost, kde na konci bylo prima přislíbení, že při další naší návštěvě Holandska musíme shlédnout také my chov Jana a Bertuse a pozvání k nim celkově. Takže nás čekají samé opravdu velice kvalitní věci co se dalších zkušeností týče a že je pořád se čemu učit. A kdo Jana ohromil moc byla naše malinká trikolorka Doodle, kterou by si nejradši strčil do kapsy a šel :) ale dost už pozitiv, negativa byla samozřejmě také, to jinak ani nejde a z toho se člověk právě poučí, když mu to někdo zkušenější na férovku řekne. A že takových lidí je jako šafránu…

Takže tak, zakončila bych vše tím, že na příští rok se nám snad podaří představit víc morčátek a hlavně Jezerčata, naděje umírá prostě poslední :))

Jo a vlastně abych nezapomněla, na výstavě byla posouzena i mnou nově získaná merinka Adimero Touch of The Moon a ta prošla s 96,5 body. Body pěkné, leč konkurence ještě větší než v šeltiích, takže neurvala Mateuszovi nic, ale pro něj zazářila její sestra Adimero Touch of The Sun a mě můžou těšit takhle nadějné body. A těší mě moc a pojede i jinam, byla by škoda nedojezdit to, o co měl Mateusz snahu.

Všichni vše přežili na výbornou včetně nás, takže spokojenost veliká a tím bych celé povídání i zakončila. A slíbila sem si, že tyhle nákupy byly opravdu poslední až ještě na jeden, který se domluvil s lehkým smíchem na výstavě, ale vážnosti nabral pár dní po výstavě a tak příští víkend přivezeme jedno překvápko :) víc neprozradím, aby se něco ještě nestalo a nezakřiklo se to. Ale bomba, prostě mega bomba :) člověk by si tu radost z morčátek měl dávkovat tak nějak postupně totiž :o)))

Fajn víkend všem.