Chovatelská stanice čistokrevných morčat - Jezerka

Volný víkend a taky Rychnov

Na výstavu do Rychnova jsme tentokrát žádná morčátka nenahlásili a tak nějak nás to ani nemrzí :o) Ale stejně jsme tam jeli, sice bez chlupáčů, ale pomocných rukou není nikdy dost a jelikož nám práce neva, jelo se i bez morčátek.

Příjezd kolem 10 hodiny dopolední byl pro nás fajn, akorát parkování bylo trochu tragičtější, výstava je ve stále větší oblibě a tak sehnat kloudné místo bylo skoro nad naše síly, ale nakonec se zadařilo a celkem i blízko, tak jsme byli rádi. Jela s náma i Knedlina a hned jak jsme zaparkovali tak nám byla zabavena Ondrovými rodiči, kteří neváhali a přijeli si pro ní z Holic, protože přeci nebude Knedlička ležet někde v rožku a tiše tak trpět :D a tak já měla smůlu, když jsem jí označila za poznávací znamení mojí maličkosti :D No, jsou věci mezi nebem a Knedlou a tím jsou Andělé coby rodičové a prostě když jí miluješ, není co řešit a Knedla je jen jedna :o) My vyfasovali výbornou sváču a Knedluna odfrčela vozem hezky na nás čekat a býti hýčkána a mazlena do úplného vymazlení :o)

Ale zpátky k výstavě. Vše se začínalo rozjíždět a morčiska byla ve dvou místnostech, dlouhánů bylo celé horní patro a kraťasové obydleli přízemí. A pro nás začala práce až s adepty, kteří se hlásili na posuzovatele, dělali jsme jim totiž hlídače, ale nejen to, bylo to hodně zajímavé. Z osmi adeptů splnila test pouze Anička Havlínová a tímto jí opět moc gratulujeme a těšíme se na premieru v Prostějově :o)

Prožili jsme tak prima den s fajn lidmi, přiučili se dalším věcem a pokecali s moc kamarády. Ale za velké by se dali napsat dvě události. První je návrat domů coroneta Leeho Pumila, našeho prvního "velkého" morčáka. A tady mám těžce schlípenou hlavu a kaji se a vím, že tahle chybka se nám už nestane :D Ale co bych se rozepisovala, kdo sledujete, tak víte, že on byl ten náš první pořádný a snaha mít po něm potomky byla veliká, ale bohužel nic. Tak jsme ho darovali Evičce Hruškové, aby se zabydlel a dělal tam holkám dozor a jelikož je prostě chlap a nic normálního (Ondra promine :D ) se od něj čekat prostě nemělo a taky nedalo, nakryl tam tenhle náš prevítek několik samic a já jen můžu děkovat Evičce za její neuvěřitelnou trpělivost a toleranci, že mi nezakroutila krkem :D takže ne, že první Rozárka je první a poslední, potomků je povícero a Evička má o zábavu postaráno :D A my máme pacholka s korunkou doma a promyslíme dál co s ním a jestli mu zkusíme také nějakou samičku opět nabídnout anebo bude dělat spoečnost malým puberťákům. Prachsprostě nás vypekl a dokázal tak, že i samec, který do svých 3 let neměl ani jednoho potomka, tak není do starého železa a potomstvo dělat dokáže a jak :o) Opět škola morčecího života a naše další nabitá zkušenost. Prostě nikdy neříkej nikdy...

A další událost je odjezd našeho Tiama na sexmisy k p. Dvořákové do Dandelionu. A ač jsme se zařekli, že nikdy nikomu nic, v tomhle případě to porušujeme. Paní Karla je skvělá a má snad ještě větší strach než my, aby se chlupáčovi nezkřivil ani chlup :D samička Bailey je krásnej kusanec morčice a jelikož je i pokrevně příbuzná na Hohen Stein, kterých tady moc není, tak i proto jsme vyměkli a Tiamo frčel bydlet na chvíli jinam. A moc přejeme, ať se zadaří a jsme přesvědčení, že má tu nejlepší péči. Tak uvidíme, jak si chlapík povede :)

A tím bych asi skončila, máme z víkendu dobrý pocit, pomohli jsme pár lidem a další pomohli zase nám a to nedělní sluníčko bylo úplně nejlepší ze všeho :o) Další výstavy už si ujít nenecháme a jsme děsně zvědaví na posouzení našich od dalších posuzovatelů, protože v Rychnově to bylo maso :D inu, do boje :o)))))

Malí nadějní prckové II. - tentokrát holčičky :)

Abychom ten náš splín trochu přetloukli, fotili jsme naše holčičky, které bychom si rádi nechali doma. Jedno je samička Adusch z maminky Zombie a po tatíkovi Quintilius vom Gotenholz a je celá táta :D

A druhá je z maminy Squeiky a po tatíkovi CHarismo Jezerka. A ta teda není ani po jednom, byl jí souzen tříbarevný kožíšek, ale jinak roste do krásy a ta barevnost jí dodává krásy ještě víc :o)

Fotky valentýnských mimiňáků :)

Tak tohle jsou oni, bráškové Edvard a Edgar. Klučíci prospívají a mamina se vzorně stará :) Těmihle miminy baby boom zatím končí a na další mimča se bude nějaký čásek čekat.

Kluci mají své fotky v Galerii TADY a pak jsme ještě doplnili i k prckům D1 fotky.

Little Red Dwarf už s námi není :(

Dneska přestal Dwarf bojovat. Je nám to moc líto, snažili jsme se nemálo a stejně to bylo k ničemu. Patřil k našim prvním importům z Holandska a i na něm jsme náš  chov stavěli, jeho synek Lexa je jeho velmi úspěšný pokračovatel a Lexův syn Simply Red také začal na výstavách prokazovat své kvality, které zúročíme v chovu.

Je nám to moc líto, umřel nám po operaci zadních zubů a bojoval o život skoro 5 dní.

Jeho červená kebule nám tu bude chybět, patřil k našim protekčákům :(

Mimina Ečka jsou na světě :o)

Kolem 5té hodiny ranní jsem šla zkontrolovat morčíky a šeltička Sheeva měla pod sebou dva krásné prcky, už pěkně plyšové a přisáté u maminy, no radost pohledět :) Ještě v půl 1 v noci se tvářila jakoby nic a o pár hodin později taková krásná nadílka :) No a obě mláďata jsou klucí jako bucí a oba jsou červeno - bílé šeltie. A jelikož má ten jeden tvářičku podobnou na Olina i s tím jeho bílým očkem v levé tváři a jelikož se tenhle klučík tímhle potatil, tak vyhlašujeme tatíkem vrhu Olina Jezerku, protože upřít mu tahle mláďata je prostě nemožné :o))) A jmenovat se budou Eduard a Edgar. Sheevinka je v pořádku a společnost jim dělá stále Rozárka Lee, která se alespoň něčemu přiučila a bude teď tetka vychovatelka.

Dwarfík se stále drží při životě, ale není to ok, stále nám hubne i přes dokrmování, bere analgetika a antibiotika, tak snad se s tím po dobrání všech léků začne vypořádávat a bude už jen a jen líp. Zatím to vypadá, že pořád balancuje na hranici, ale bojuje statečně, tak mu držte palce..

Fotky prťousků dodáme snad dnes :)

Bolavý Dwarf a malí nadějní prckové, chlapíci :)

Šeltiák Little Red Dwarf má bolení a nemalé. Včera jsme s ním zajeli na veterinu Altavet, kde jsme byli domluvení s Denisou Vítkovou na operaci zubů. Dwarfík začal být uslintaný a apatický, šlo to rychle, den ze dne a bylo poznat, že je mu ouvej. Objednáni jsme byli několik dní, chtěli jsme si na Denisu počkat, protože jí prostě a jednoduše věříme nejvíc :o) Dwarf byl operován v narkoze, zuby se mu zbrousili a našel se i zánět v tlamině, tak poctivě morčíka moříme a vyplachujeme a snažíme se dělat pro něj to nej. Z narkozy se probral dobře a dnes již celkem komunikuje, ale stejně je raději zalezlý pod pelíškem a dělá, že vlastně vůbec není vidět. Moc mu držíme palce, aby se léčil dobře a bolelo ho to čím dál míň. Přáli bysme si to pro něj, je děsný vidět ta malá stvořeníčka jak bojují a prostě musíte čekat co z toho bude...

A dál alespoň fotky kloučků, které si chceme nechat a počkat si na ně :) jeden je synek Kylie - Dee - Jay a druhý je synek Rummy Truffle a jmenuje se Berthold :o) a jsou si tak trochu podobní :) no a vyberte si z nich, když jsou oba tak pěkní :o))

Aktualizace prodeje - 9.2.2010

K dnešímu dni upravený prodej našich morčátek, kuk do sekce "Na prodej" :o)

Malý Zippo je také k prodeji, prozatím mám jednu předběžnou rezervaci, ptejte se dál koho tenhle sameček zajímá, nového majitele si zvolíme sami. jeho další fotky jsou TADY.

Výstava v Opavě Kylešovicích 7.2.

I když jsme z Prahy, odvázali jsme se a jeli do Opavy v neděli na výstavu :) ráno budík na 3.30, ale vstali jsme, i když jsme spát šli až po půlnoci a měli tak naspáno pár hodin, tak jsme vstali v pohodě a ve 4 ráno vyjeli na 4 hodinovou cestu. A kupodivu nám i cesta utekla dobře, zřejmě ještě nevyprchal duch cestování z minulého týdne a tak jsme kolem 8 dojeli na místo. Zaparkovat se dalo přímo před budovou což jedině vítám a místnost, kde se výstava konala byla už příjemně vytopena a morčouni šli z tepla auta do tepla bydlíku. Na výstavu jsme jeli s mladým šeltiákem Simply Redem, s mrňavcem coronetem Zippem a s naším nováčkem Friedolínem, u těch dvou trikolorů jsme byli zvědaví na posouzení vůči jejich rozložení v novém standardu a Simplík si vyjel pro získávání zkušeností do budoucna. No a spokojenost ohromná :o) Posuzovala Petra Mydlářová a já zapisovala, byla sem přímo u zdroje a slyšela a viděla všechno a to jedině vítám, nový standard, nové informace :o) Ondra se také nenudil, vzal s sebou své "fotostudio" a udělal radost plno majitelům pěknými obrázky, jsme rádi, že se fotografie tak líbí :o) Knedlopes s náma jela taky a celou dobu poctivě naležato všechno pozorovala a hlídala, přišlo i pár psích kamarádů a tak i ona byla snad spokojená :o)

K posouzení našich - Simply Red Jezerka si odnesl 97 bodů a získal 1. místo v plemeni, nově se plemeno dělilo na baby, junior a adult a jelikož bylo šeltií tak do 10, třídy byli spojené a vyhlašovali se 3 nejlepší. Dál se v šeltiích umístil i Fridolín s 96 body a skončil na 3. místě, jedno místečko nám uzmula Aneta z Affinity Avenue, její samička z chovu Istvana Siklosiho měla stejně jako Simplík 97 bodů, jen je světlejší a to jí zařadilo na druhé místo, jinak je na její věk moc pěkná a šlapala nám na paty :) Malý Zippo Jezerka na své první výstavě dostal 96,5 bodů a to nás potěšilo hodně moc, má kliku, že na zádech mu kus červené přesahuje i na druhou stranu a to ho zařazuje mezi výstavní morčata a to nás moc těší, protože je to velmi nadějné mládě. Coronetů bylo nejvíc ze všech a třídy se i tady dělily na baby, junior a adult, při udílení cen se baby a junioři spojili v jednu třídu a Zippo si vydobil 3. nejlepšího mladého coroneta :) 1. a 2. místečko měli morčí s 97 body a oba junioři, tak vůbec nezoufáme, naopak, jsme na chlapíka pyšní :o)

Všechna morčátka získala kartičku čekatele na šampiona, Fridolína jsme úspěšně registrovali a kdybych nezapomněla PP Zippa, byl by reglý i on, ale tak příště holt :)

Odjížděli jsme spokojení, výstavu pořádala Jana Hrabovská z ch.s. Modrá orchidea spolu s Petrou Kokoškovou a vše se moc povedlo, skvěle jste se o nás staraly a skvěle nám vyšly ve všem vstříc, to moc oceňuji, protože moje zmatky s přihláškou byli příkladné, co všechno může člověk udělat proto, aby pořadatel zešedivěl ještě před tím, než to všechno vypukne :o))) ještě jednou díky za vstřícnost ;) K příjemným "klasickým" cenám přibyly i moc pěkné keramické ceny a ty byly dílem Kláry "Kolky" z ch.s. Sincerity Soul, díky za tak pěkný nápad a za tu práci s tím vším :o) Určitě nám to kodrcání stálo za to, skvělá atmosféra a plno nových věcí, které já osobně vnímám pozitivně, výborné a chutné občerstvení a lidi, které člověk rád potká a hlavně - záchod, který je čistý a teče tam na ruce teplá voda :o)) Nezbývá než dodat - moc se vám to povedlo a příště rádi přijedeme zase :)

Večer uděláme nové fotky omladiny, už musíme :o)